Cesta domů vydala příručku pro pedagogy, školní psychology, metodiky prevence a knihovníky z dětských oddělení, nabízející základní odpovědi a inspirace k tomu, jak mluvit s dětmi o smrti.
Všichni jsme to už někdy zažili: někdo má problém, o kterém okolí dobře ví, ale všichni se tváří, že neexistuje. Přesto tu problém je a stále se do něj naráží jako do velkého slona, který vyplňuje malý pokoj. V angličtině pro to existuje výraz „elephant in the room“. A jedním takovým „slonem v pokoji“ může být i smrt. Číhá všude, ale lidé se často tváří, že se jich netýká – až se jednou dotkne každého. Pakliže o ní umíme mluvit, nevyhýbáme se jí, není pro nás tak strašlivá, nedovolíme jí přerůst do obřích, dusivých rozměrů.
Kdy a jak s tímto tématem začít? Děti jsou k otázce smrti otevřenější než dospělí. Ideální je začít s nimi o smrti mluvit co nejdříve, nejlépe hned, jak se o bytí a nebytí začnou samy zajímat, okolo 4 let. Je to přirozené téma a jako takové by mělo být i součástí školních osnov. Pedagogové ale mnohdy sami tápou, protože téma smrti dosud není běžnou součástí výuky na základních školách ani studia na pedagogických fakultách. Často se tak s otázkami okolo smrti potkají ve třídě až v situaci, kdy jí čelí tváří v tvář: po smrti pedagoga, žáka nebo blízkého některého z žáků, a nejsou na tuto situaci připraveni.
Brožura Slon u tabule shrnuje základní otázky a inspirace a nasměruje čtenáře na webovou stránku, kde jsou k dispozici vzorové hodiny na několik důležitých témat (strach, pohřeb, tabu, rituály) a návrhy řešení akutních problémů při úmrtí ve škole. Pomoci mohou i doporučené filmy či literatura pro děti i rodiče nejen z nakladatelství Cesta domů.
Brožurku užijí pedagogové, školní psychologové, metodikové prevence a jiní pedagogičtí pracovníci i knihovníci z dětských oddělení.
Autorky, zakladatelka Cesty domů, dlouholetá šéfredaktorka a autorka několika knížek pro děti Martina Špinková a bývalá vedoucí knihovny a vzdělávání Cesty domů Eliška Mlynáriková, využily své zkušenosti z práce s dětmi a dospívajícími z desítek škol, školek a dětských knihoven po celé republice. Dotazy a odpovědi dětí často překvapí i rozesmějí. To je nejdůležitější poselství knihy: buďme ke smrti otevření stejně jako děti, můžeme je mnohému naučit, aby byly připraveny, až se s ní setkají – a mnohému mohou naučit i ony nás.