Co se stalo v uplynulé roce ve službách přímé péče i v osvětové části Cesty domů?
Ohlédnutí za uplynulým rokem v Cestě domů je ohlédnutím za péčí o 680 dospělých a 7 dětských pacientů domácího hospice a ambulance paliativní a podpůrné péče. Je také ohlédnutím za téměř 5 000 konzultacemi v naší poradně, kde kolegyně jen mluvením po telefonu či při osobních setkáních s kýmkoli z řad veřejnosti strávily v kuse 55 dní. Mimo to zodpověděly 730 dotazů položených v internetové poradně na portálu Umírání.cz. Jejich kolegové z podpůrných služeb strávili v rozhovorech s našimi pacienty a jejich blízkými 1 474 hodin. Je to také ohlédnutí za stovkou klientů terénních odlehčovacích služeb i za dalšími klienty, kteří využili pobytovou formu této služby a naše 4 odlehčovací lůžka vytížili na 94 % dní v roce. Ohlédnout bychom se mohli i za všemi, kdo si v půjčovně kompenzačních pomůcek vypůjčili její „královnu“, tedy mobilní polohovací postel, nebo matraci proti proleženinám, WC židli či koncentrátor kyslíku. V neposlední řadě je to také ohlédnutí za našimi dobrovolníky, kteří dohromady ve službách přímé péče, v osvětě, v obchodech i v zázemí vypomohli obdivuhodnými 5 742 hodinami svého času.
Ohlédnutí přes druhé rameno nám pak ukáže 11 loňských publikací nakladatelství Cesta domů, mezi nimi třeba speciální sadu flipbooků Postůj, okamžiku, autorskou knihu rozhovorů Martiny Špinkové s Irenou Závadovou Letecký motor ve dřezu nebo příručku pro pedagogy Slon u tabule. Tímto směrem se můžeme ohlédnout i za 50 vzdělávacími akcemi a jejich více než 1 500 účastníky. Anebo se můžeme ohlédnout za dvacetiletou historií Cesty domů. Potěší dozajista také pohled na interiér v květnu otevřeného dobročinného obchodu na Bělohorské ulici v Praze 6. Nově se lze podívat na to, kdo a jak by podle učitelů a rodičů žáků českých základních škol měl s dětmi mluvit o umírání a smrti, což v září zmapoval reprezentativní výzkum veřejného mínění. Nejen oči, ale zejména uši zaujme v říjnu spuštěný podcastový kanál, kde mluvíme o životě i smrti nahlas. Oči i uši veřejnosti vloni upoutal také třeba podzimní koncert Ivy Bittové a Tony Ducháčka a jeho kapely Garáž, listopadová benefiční aukce uměleckých děl či vysílání speciálního dílu pořadu Herbář v České televizi.
Když se ohlížíme, nemůžeme v žádném případě pominout naše dárce a příznivce. Díky nim tu může Cesta domů být a fungovat v podobě, v jaké ji dnes vidíte: stát svobodně a nezávisle, poskytovat kvalitní paliativní péči všem lidem bez rozdílu podle jejich potřeb a dál se rozvíjet.
Děkujeme.