Nakladatelství Cesta domů vydává výbor z korespondence a básní Jiřího Wolkera. Publikace nabízí nezvyklý pohled na nadaného chlapce ze zámožné rodiny, jak řeší všednodenní záležitosti jako jídlo, prádlo, finance a zkoušky. A zároveň bolestně detailní vhled do závěrečného období Wolkerova života, do doby, kdy umírá na tuberkulózu v tatranské léčebně.
Zpočátku lehce hravá koláž ze života bystrého dítěte a chlapce nabývá na naléhavosti a ozývají se starosti, bolest a touha po uzdravení. A přání dožít doma, které se básníkovi na poslední chvíli vyplnilo. Koláž z básní a dopisů rodině s názvem Slyším v noci tikat hodinky vychází při příležitosti 120. výročí Wolkerova (1900–1924) narození.
„Je to knížka o lidské křehkosti, o prchavosti života a o tom, že smrt se sice nevyhýbá ani mladým a nadaným, ale láska (třeba mateřská) a umění (třeba poezie) jsou silnější než ona,“ popisuje šéfredaktorka nakladatelství Martina Špinková. Dopisy většinou pocházejí z korespondence mezi Wolkerem a rodiči, s několika málo výjimkami, kdy jsou adresáty přátelé. Jsou řazeny chronologicky, od prvního z roku 1908 k posledním, kterými jsou lístek rodičům z listopadu 1923 a poslední dopis Wolkerově milé z prosince 1923.