Na zdar smutku

Kniha ukazuje, že všechny typy truchlení jsou správné, ať už pláčeme ve veřejné dopravě, nebo jen tajně do polštáře, mluvíme o prožitém traumatu s každým na potkání, nebo se tváříme, že se nás vůbec nedotklo, jsme naštvaní na celý svět, nebo se po hlavě vrhneme do zachraňování planety. Autorky neradí, co byste měli či neměli dělat. Vyprávějí příběhy své i jiných, nabízejí možné cesty. Používají k tomu současný jazyk a formu – obrázky, náčrty, šipky a bubliny, citáty, checklisty a příběhy. Úsporný text je psaný odlehčeně a s humorem, nemoralizuje a nevnucuje, ale hladí po duši a uklidňuje. Ukazuje, že cokoliv prožíváme je v pořádku, a vybízí k vyhledání pomoci, pokud pocity přerostou přes hlavu.