Příhody kostlivce Johana - přítel na penzi

Příhody kostlivce Johana

Ještě když kostlivec Johan neměl jméno ani rodinu, žil ve škole. Už byl ale čas, aby šel do penze, a tak se ho ujala stařenka a dědeček žijící na estonském venkově ve starém stavení, kam za nimi občas jezdí vnoučata. Právě tady dostane kostlivec svoje jméno Johan a taky sako a klobouk po dědečkovi. Se staroušky i jejich vnoučaty pak prožívá různá dobrodružství – jezdí na bobech, děsí lupiče, koupe se ve vaně s dětmi. Všem přináší klid a blízkost. Babička s dědečkem mluví estonským nářečím võruštinou, v českém překladu jev přímé řeči použita obdoba moravských nářečí. Celý příběh je prodchnutý jemným humorem. Knihu doprovázejí půvabné kresebné ilustrace oživené neonově růžovou barvou, za které jejich autorka Marja-Liisa Plats získala několik prestižních ocenění.

Třída/věk studentů: 
Tato lekce je určena především starším dětem cca od 8 do 12 let. Knihu můžeme číst také s mladšími dětmi. Čtení v takovém případě doporučujeme doplnit o vysvětlení složitějších pasáží.
Rozsah: 
60 minut
Pro koho: 
Pro knihovny, Pro školy
Situace: 
Preventivní
Pomůcky: 
kniha Příhody kostlivce Johana, model anatomické kostry nebo obrázky kostlivců, obrázky z knihy, pracovní listy s obrázky babičky a dědy z knihy, prázdné kartičky (aktivita Asociace), výtvarné pomůcky podle techniky, kterou zvolíte.
Cíl hodiny: 
Děti se seznámí s lidskou kostrou a popřemýšlejí o tom, jaké podoby může mít stáří člověka. Děti si vyzkouší schopnost předvídat děj příběhu podle obrázku.

Sdílejte na:      

Tato lekce se věnuje tématu stáří. Provázet nás bude také postava kostlivce, o kterém vybraná kniha vypráví.

Pozn.: Pokud čteme s více dětmi, doporučujeme náhledy promítat na zeď. Protože se jedná o obrázkovou knihu, je velmi důležité, aby byly pro děti ilustrace dobře přístupné. Příp. některé kopírky umí alespoň knihu zvětšit na formát A4 či A3.

V textu uvádíme návrh vět, které dětem při lekci říkáme, pro lepší pochopení jsou věty vyznačené kurzívou. Stejně jsou také uvedeny názvy knih.

Evokace: Usuzování, uvědomění si vlastní zkušenosti

V první části lekce (evokace) zjistíme, jaké asociace nás napadají, když vidíme kostru člověka, a jaká slova (myšlenky) máme spojené se stářím.

Kostra, kostlivec

Úvod do dnešní lekce si můžeme připravit ještě před příchodem dětí do třídy, aby byly hned na samém začátku vtaženy do tématu. Touto lekcí nás bude provázet postava kostlivce. Podle vašich možností si vyberte typ kostlivce, který vám bude vyhovovat (viz pomůcky). Ať už zvolíte anatomický model, promítání velkého kostlivceči malé obrázky, můžete hned na začátku lekce vzbudit zvědavost dětí na dnešní téma.

Asociace

Nyní před sebou vidíme kostru člověka. Každému z dětí rozdáme jednu z připravených kartiček a vyzveme k zamyšlení: Jaké asociace/myšlenky vás napadají, když vidíte kostlivce (obrázek kostlivce)? Zamyslete se a napište na kartičku slovo nebo slovní spojení, které vás napadne.

Na přehledném místě, aby všechny děti dobře viděly, máme připravený velký papír nebo tabuli, kam můžeme později kartičky připevnit.

Necháme dětem prostor, aby se nejprve zamyslel každý sám, teprve po chvíli pokračujeme ve společné práci. Pokud někdo neví, jaké slovo si na kartičku zapsat, nevadí.

Poté vyzveme ty, které již mají slovo zapsané a chtějí se o něj podělit, aby ho postupně připevnily. U jednotlivých slov se můžeme ptát dětí: Koho dalšího napadla stejná myšlenka?

Postupně se vystřídají všechny děti, které chtějí myšlenku sdílet. Společně vymýšlíme další asociace, které nás napadají. Své kartičky tak mohou zaplnit všechny děti.

Pokud máte k dispozici různé modely/obrázky kostlivců, mohou být asociace dětí bohatší a můžeme také přiřazovat jednotlivé kartičky k různým modelům/obrázkům.

Povídáme si s dětmi o tom, kdy se z člověka stane pouhá kostra a co tomu předchází. Kartičky se slovy necháme dostupné pro závěrečnou část lekce (reflexe).

Stáří aneb než z člověka zbyde pouhá kostra

Prozradíme dětem, že se v dnešní lekci budeme věnovat právě období, než člověk umře a zbyde z něho pouhá kostra, období stáří.

Ptáme se dětí: Co je podle vás stáří? Kdo je podle vás starý? Co znamená, že je někdo na penzi?
Dále se ptáme dětí: Jaké staré lidi znáte? Jací podle vás jsou?

Až budu starý, chci být …

Tuto aktivitu si můžeme upravit podle toho, kolik času chceme lekci věnovat. Zařadit můžeme pouze část s obrázky babičky a dědy, případně navázat delší výtvarnou aktivitou.

Ukážeme dětem na připravených obrázcích babičku a dědu z našeho dnešního příběhu (viz příloha č. 2). Vyzveme děti, aby si vzaly jeden z papírů a napsaly na něj, jací by chtěli být, až budou jednou staří – jak budou vypadat, co budou dělat, kde a s kým budou žít….

Já za 50–60 let

Pokud máme víc času nebo chceme program rozdělit do více setkání, můžeme na tuto aktivitu navázat společným tvořením.

Vyzveme děti, aby nakreslily obraz sebe, až budou staré (cca za 50–⁠⁠⁠⁠⁠60 let). Co budou dělat? Jak by chtěly vypadat?

Výtvarnou techniku zvolíme podle zkušeností dětí a možností, které pro lekci máme.

Pokud děti chtějí, necháme je po skončení aktivity vlastní obrázky komentovat.

Babička, děda a kostlivec jménem Johan

Na závěr úvodní části lekce (evokace) se spolu s dětmi vrátíme k modelu/obrázku kostlivce a také k obrázku babičky a dědečka. Obrázky babičky a dědy můžeme promítnout, aby na ně všichni viděli, nebo je dětem ukázat přímo na předsádce knihy.

Prozradíme dětem, že dnes budeme číst knížku, ve které se objeví trojice postav, o kterých jsme již dnes mluvili. Jsou to babička, dědeček a kostlivec. Ukážeme dětem titulní stranu knihy, která nám prozradí, jak se kostlivec jmenuje.

Připravíme si pohodlné místo ke čtení knihy. Pokud pracujeme s větším počtem dětí, doporučujeme mít obrázky, se kterými budeme během čtení pracovat, připravené ve velkém zobrazení k promítání. Když mají děti napsané své plány na stáří, vyzveme ty, které se chtějí podělit s ostatními, aby řekly, co si zapsaly. Nechte si na aktivitu dostatek času, aby mohly mluvit všechny děti, které chtějí.

Uvědomění si významu nových informací

Řízené čtení a předvídání

V dnešní lekci se budeme ve druhé fázi věnovat dvěma technikám. Na začátku si přečteme úvod příběhu a poté budeme pracovat s vybranými kapitolami, ve kterých budeme pomocí obrázku předvídat děj. Počet kapitol ke čtení přizpůsobíme času, který máme.

Seznámení

Ukážeme dětem obrázek z první kapitoly (str. 3) a pozveme je k poslouchání příběhu o tom, jak se babička, děda a kostlivec seznámili. Čteme postupně první čtyři kapitoly, můžeme navázat navrženými otázkami. Pokud děti příběhu rozumí, čteme plynule, aby vynikl jazyk vyprávění.

  • první kapitola: Johan jde do penze
  • druhá kapitola: Johan jede autem
    a. otázka k zamyšlení: Představte si, že na parkovišti u supermarketu uvidíte na předním sedadle auta kostlivce. Co si pomyslíte?
  • třetí kapitola: Johan dostane jméno
  • čtvrtá kapitola: Johan se seznamuje
    a. otázka k zamyšlení: Co znamená věta: ‚‚Kočka, výzor má cele jak rys, nuž manýry jak tygr ussurijský...”?

Johan bydlí u babičky a dědy

Druhou část budeme věnovat předvídání a čtení vybraných kapitol, ve kterých se dozvíme, jaké je společné soužití babičky, dědy a Johana.
Ke každé vybrané kapitole máme připravenou ilustraci, která nás láká ke čtení. Děti mohou předvídat, co Johan s prarodiči zažil. Důležité je, aby viděly pouze ilustraci bez názvu kapitoly. Poté teprve začneme číst.

  • obrázek Johana, jak sedí na dědově špalku (str. 17) – kapitola: Johan v letní kuchyni
  • obrázek dvou mužů (str. 20) – kapitola: Johan zachraňuje vesnici před darebáky
  • obrázek koupání s dětmi (str. 29) – kapitola: Johan se koupe
  • obrázek Johana se šneky (str. 58) – kapitola: Johan zachraňuje šneky
  • obrázek Johana na bobech (str. 39) – kapitola: Johan poslouchá jezerní píseň
  • obrázek: Johan dělá andělíčka (str. 42) – kapitola: Johan se saunuje a dělá sněhového andělíčka
  • obrázek: Johan ve skříni (str. 45) – kapitola: Johan dělá exponát na výstavě a dostane se do časopisu
  • obrázek: dva kostlivci (str. 46) – kapitola: Johan s dědou si spolu chtějí vlézt do rakve
  • obrázek: děda objímá Johana (str. 53) – kapitola: Johan, děda a stařenka pijí lipový čaj

Reflexe

Společně se ohlédneme za čtením a ptáme se dětí: Jak se vám příhody líbily? Jaká část se vám líbila nejvíce?

3 slova o Johanovi

Vrátíme se aktivitě z úvodní části lekce (evokace) s názvem Asociace. Vyzveme děti, aby vybraly tři slova, která podle nich vystihují kostlivce Johana z knihy, kterou jsme právě četli.

Nejprve necháme děti, aby si každý sám slova znovu prohlédl a vybral, jaká podle něj Johana vystihují. Poté vyzveme děti, které chtějí svůj výběr sdílet, aby se podělily s ostatními. Pokud potřebují dopsat na kartičky nová slova, samozřejmě mohou.

Jaká je babička a jaký děda?

V závěrečné části se vrátíme také k obrázku babičky a dědy. Obrázky můžeme opět promítnout ve velkém zobrazení. Každé z dětí dostane svůj papír k zapsání (příloha č. 3).

Vyzveme děti, aby doplnily věty o babičce a dědovi a ke každému z nich napsaly, jací podle nich jsou.

Babička z příběhu je …
Líbí se mi, že …
Nelíbí se mi, že …
Dědeček z příběhu je …
Líbí se mi, že …
Nelíbí se mi, že …

Děti, které chtějí přečíst své názory, se mohou podělit s ostatními.


Témata a aktivity, kterými můžeme navázat na čtení knihy

Ocenění knih a katalog White Ravens
Autorkami knihy jsou estonská spisovatelka Triinu Laan a ilustrátorka Marja-Liisa Plats. Kniha byla zařazena do prestižního katalogu knih pro děti a mládež White Ravens 2021 a získala řadu domácích cen. V mezinárodním katalogu se v roce 2008 umístila také předchozí kniha těchto autorek Suur must koer (Velký černý pes). Podívejte se do katalogu také na další skvělé knižní tipy.

Skutečný kostlivec Johan a inspirace pro váš vlastní příběh
„Zní to neuvěřitelně, ale i předloha kostlivce Johana je skutečná. Přátelé si kdysi na fotografický projekt pořídili anatomickou kostru. Ta od té doby bydlí v jejich venkovském domě a zúčastnila se řady happeningů a výstav,” představila původ postavy kostlivce Johana autorka knihy na jednom z workshopů.

Máte doma také své oblíbené předměty a hračky? Vymyslete svůj vlastní příběh, ve kterém se stanou hlavními hrdiny.

Estonsko – zamrzlé jezero, kouřová sauna i letní kuchyně
Příběh o kostlivci Johanovi vznikl v Estonsku a některé jeho části používají estonské reálie. Představuje například tzv. kouřovou saunu, která je zapsána do světového dědictví UNESCO. Seznamte se podrobněji s touto malou zemí a jejími tradicemi..

Võruština – stále živý jazyk
Text knihy má jednu zvláštnost, a tou je jazyk, kterým mluví děda s babičkou v přímé řeči, tzv. võruštinu. Řadí se do baltofinské skupiny ugrofinských jazyků a v Estonsku jím mluví asi 70 tisíc lidí. Překladatelka Linda Dejdarová převedla tyto pasáže do češtiny ve směsi nářečí.

Přečtěte si s dětmi znovu některé pasáže knihy, kde je nářečí použito, a seznamte se s dalšími dialekty, které jsou v České republice stále živé.

Tipy na další knihy k tématu stáří a konce života

Čtením dalších knih a povídáním o tomto důležitém tématu můžete obohatit váš společný čas s dětmi. Ke čtení doporučujeme například tyto knihy:

Pro menší děti:

  • Sofinka a paměť stromů – o stáří, moudrosti a vztahu mezi prababičkou a její pravnučkou
  • Babi – obrazové vyprávění o vztahu s milovanou babičkou
  • Pan Baf – o radosti i stárnutí kocoura Pana Bafa
  • Ruce pryč od Koloběhu života – obrázková kniha pro menší čtenáře o tom, k čemu je zapotřebí koloběhu života
  • Nádherné Úterý čili Slečna Brambůrková chodí po světě – příběh o tom, že příčina smutku jednoho člověka může být zdrojem radosti pro jiného
  • O Kátě, která chtěla být dědečkem – slyšeli jste už o někom, kdo by si přál dědečkovat?
  • Dědeček v růžových kalhotách – o vztahu k Zemi i blízkým
  • Můj druhý dědeček – kniha o dědečkovi, který se vlivem nemoci mění před očima
  • Můj dědeček třešňový strom – o Tondovi, klukovi z města, a dědečkovi a babičce z venkova. O tom, jak se Tonda naučil rozumět huse Alfonzíně a naslouchat Felixovi, nejkrásnějšímu třešňovému stromu. A o tom, že některé věci musíme odvážně bránit, ať už jsme velcí, nebo malí.

Pro starší děti:

  • Příhoda málo uvěřitelná – Helenka a její o sedmdesát let starší přítel spolu zažívají nevšední dobrodružství
  • Postůj, okamžiku – devět malých knížeček o životě i smrti
  • Bylinková babička – o babičce, která zná bylinky, které vnoučatům pomáhají
  • Rozárka píše babičce – kniha o dezinformacích a o tom, jak nejen starším lidem pomoci vyznat se v internetových zprávách

Beseda vychází z knihy: LAAN, Triinu. Příhody kostlivce Johana. Praha: Cesta domů, 2023. 60 stran, ISBN: 978-80-88455-07-3.

O autorkách metodického listu

Julie Dominika Zemanová a Marie Podvalová, které vystupují pod značkou Mravenčí chůva, jsou průvodkyněmi světem současné literatury pro děti a pomáhají malým i velkým čtenářům otevírat bránu ke čtení. Každý rok pořádají online kurz Průvodcem malých dětí ke čtení a vedou také Knižní klub Mravenčí chůvy. Pořádají webináře a konference i offline akce. Společně s týmem odborníků na literaturu pro děti a čtenářství dětí vytvořili přes 150 textů a podcastů, k dispozici jsou v Knihovně Mravenčí chůvy. Více o aktivitách Mravenčí chůvy na www.mravencichuva.cz.

Ke stažení: Příhody kostlivce Johana

Metodický materiál Příhody kostlivce Johana vznikl v rámci projektu podpořeného Nadací OSF v programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

#sodvahou

Active Citizens Fund