Kniha „Jak mluvit o smrti“ s lehkostí a nadhledem popisuje, co se stane se zvířetem, rostlinou i člověkem, když umře. Odpovídá dětem na otázky, které bývají pro dospělé příliš těžké nebo citlivé.
Ve Švédsku narozená, v Norsku žijící spisovatelka a ilustrátorka Anny Fiske navazuje na své tituly, které dětem odpovídají na zásadní životní otázky jak a proč. Ve všech používá svůj osobitý styl – upřímnost, přímost a břitký humor a také jednoduché, záměrně nedokonalé ilustrace. Knížka je určená dětem od 8 let.
„Autorka v knížce ukazuje, že lidé neumírají jen jako staří a nemocní, ale že umřít může i miminko nebo mladý voják ve válečném konfliktu. Pomocí obrázků třeba přibližuje, jak vypadá pohřeb. A uklidňuje čtenáře, že je normální, že se nám po blízkém člověku bude stýskat, ale že by měl přijít čas, kdy stesk a bolest ustoupí a bude zase dobře, protože budeme mít svého drahého ve svém srdci,“ popisuje šéfredaktorka nakladatelství Cesta domů Adéla Procházková. Titul Cestě domů doporučila a do češtiny přeložila Kateřina Krištůfková, autorka českého překladu třech předchozích děl Anny Fiske. Redakce textu se ujala nordistka Daniela Mrázová.
„Se smrtí se setká každý z nás a je dobré vědět nejen to, jak o ní mluvit, ale třeba také jaké emoce s námi mohou při setkání s ní cloumat a co nám může pomoct, abychom se dokázali vyrovnat s odchodem našich milovaných (přičemž nemusí jít vždy jen o lidi). A v tomhle ohledu dokáže knížka podat pomocnou ruku dětem i dospělým,“ říká překladatelka Kateřina Krištůfková v rozhovoru o knížce.
Anna Fiske (1964) je švédská ilustrátorka a spisovatelka žijící v Norsku. Její kniha Hallo Jorda (Ahoj, Země!) byla v roce 2007 nominována na cenu norských kritiků, oceněna byla i její další kniha Små og store ting du kan lage selv (Malé i velké věci si můžete vyrobit sami), v roce 2014 obdržela cenu za literaturu. V češtině vyšly dosud tři její tituly – Haló, město (2018), Haló, tam dole (2018) a Jak se dělají děti (2021).
Kateřina Krištůfková (1974) vystudovala němčinu a norštinu na FF MU v Brně. Pracuje jako překladatelka, redaktorka a korektorka na volné noze. Překládá především z norštiny, ale také z němčiny a příležitostně z nizozemštiny. Pravidelně spolupracuje s nakladatelstvími Kniha Zlín, Host či Academia. Je předsedkyní spolku Překladatelé Severu, který sdružuje překladatele ze severských jazyků, a společně se svými třemi kolegyněmi provozuje nakladatelství Elg, jež se věnuje opomíjeným momentům severské kultury v českém kontextu. Příležitostně píše recenze pro server iLiteratura.
Daniela Mrázová (1976) vystudovala norský, francouzský a latinský jazyk a literaturu na FF Masarykovy univerzity v Brně, na Univerzitě v Oslu pak norštinu pro cizince. Překládá, tlumočí a rediguje naučnou literaturu i beletrii, učí norštinu a češtinu pro Skandinávce, příležitostně píše recenze a články pro časopis Host, překládá titulky k norským a dánským filmům.
Knížka je v prodeji v dobročinných obchodech Cesty domů i v eshopu
Děkujeme Ministerstvu kultury ČR a norské literární agentuře Norla za podporu při vydání knihy.