Pod drnem

Kniha již svým názvem Pod drnem odkazuje k lidskému ne-bytí poté, co budeme uloženi k věčnému spánku (v německé verzi figurují v ustáleném spojení ředkvičky -– die Radieschen von unten ansehen, v angličtině křehké sedmikrásky push up daisies). Již na předsádce se dozvíme desítky dalších možností, jak nazývat smrt jiným jménem (dát světu vale, skáchnout, mít smrt na jazyku, zcepenět, vostrouhat kolečka, zaklepat bačkorama, přejít Jordán, odebrat se na věčnost, vypustit duši, prdět pod kytičky, navlíknout dřevěný pyžamo, smrdět krchovem, natáhnout brka, odejít do věčných lovišť, klepat na nebeskou bránu, brát míru na rakev, vyměnit postel za penál, nevydržet do švestek, prdět do hlíny, skončit fušku a mnoho dalších), což nás rozhodně nenechá na pochybách, že by šlo o nudné školometské čtení.
Dozvíme se, jakými kuriózními způsoby někteří lidé zemřeli, co se děje s člověkem, když umírá, jak vypadá tělo po smrti a co se s ním děje v krematoriu, po pohřbu a deset let po smrti, jak probíhá kremace a jak může vypadat rakev nebo urna. Dočteme se, který živočich žije nejkratší dobu, a který nás naopak přežije, provede nás historií epidemií, při kterých zemřely tisíce lidí, představí rituály, tradice a zvyky různých kultur spojené s koncem života. Zavede nás ke smrtelné posteli, do krematoria i do útrob pohřebního ústavu, poradí, co může pomoci truchlícímu člověku. Na všechny tyto otázky, které často ani my dospělí neumíme uspokojivě osvětlit, odpovídá kniha s úžasnou směsí hluboké vážnosti a vtipu, s odbornou znalostí a do hloubky, a přesto přístupně dětskému čtenáři.