Jak mluvit o smrti

Pozn.:
Pokud knihu čteme s více dětmi a není možné zajistit, aby děti viděly dobře na ilustrace, doporučujeme náhled knihy promítat na zeď. Protože se jedná o obrázkovou knihu, je velmi důležité, aby byly pro děti ilustrace dobře přístupné.

V textu uvádíme návrh vět, které dětem při lekci říkáme, pro lepší pochopení jsou věty vyznačeny kurzívou. Stejně jsou také uvedeny názvy knih. Věty, které jsou citací z knihy, jsou uvedeny kurzívou tučně.

DOPORUČENÍ k realizaci lekce
Publikace Jak mluvit o smrti otevírá řadu dílčích témat, které se smrtí souvisí. I když je kniha zpracována velmi přehledně, obsahuje hned několik dílčích oblastí, z nichž každá by mohla vydat na samostatný titul.

Jak tedy s dětmi knihu číst?
Můžeme zvolit čtení od začátku do konce, jednotlivá témata v knize jsou řazena s promyšlenou gradací a s uceleným záměrem. U menších dětí však může být čtení celé knihy příliš dlouhé, a proto vám v tomto metodickém listu přinášíme návrh, jak si čtení knihy a práci s ní rozdělit do několika částí. Čtenářskou lekci, kterou jsme pro vás připravili, je tedy vhodné upravit podle věku a schopností dětí. Kniha je určena především dětem předškolního a mladšího školního věku. Vzhledem k citlivosti tématu, kterému se kniha věnuje, je také vhodné vyhradit si na jednotlivé části čtení a práci s knihou dostatek času. Vytvořte dětem bezpečný prostor pro jejich sdílení a emoce.

V metodickém listu vám přinášíme tři aktivity v úvodní části ve fázi evokace a poté mnoho dalších tipů na aktivity, které přímo navazují na čtení knihy.

EVOKACE: Usuzování, uvědomění si vlastní zkušenosti

Smrt je součástí života
Na začátku lekce budeme pracovat s obrázky, které jsou součástí knihy. Dětem knihu nejprve neukazujeme, obrázky k aktivitě máme připravené dopředu (viz příloha č. 1). Rozdáme je a vyzveme děti, aby je seřadily tak, jak se podle nich odehrávají. Děti mohou pracovat samostatně nebo ve dvojicích. Poté děti vyzveme, aby spolu s ostatními sdílely pořadí obrázků, které určily. Podle velikosti skupin zvolíme sdílení společné, nebo v menších skupinkách.

Ptáme se dětí: Co vyjadřují tyto obrázky?

Necháme děti, aby postupně říkaly, jaké myšlenky je při sledování obrázků napadají. Jejich sdělení můžeme později doplnit těmito myšlenkami, které již odkazují na obsah v knize: Smrt je součástí života. Život má začátek a konec. Jako skoro všechno. V přírodě se pořád něco rodí a umírá.

Jak by vypadal svět, kdyby nikdo neumíral?
V následující aktivitě si pojďme představit, jak by vypadal svět, ve kterém by všechno a všichni žili stále dál. Nikdo by neumíral.

Tuto část lekce můžeme spojit s výtvarnou aktivitou. Tu můžeme uvést společnou imaginací, kdy děti vyzveme, aby se nejprve usadily, zavřely oči a představily si svět, ve kterém by vše zůstávalo živé. Jak by vypadalo např. město, ve kterém žijeme? Naše země? Planeta?

Vyzveme děti, aby situaci nakreslily. Výtvarnou techniku i celou aktivitu přizpůsobíme věku a dovednostem dětí.

V závěru aktivity dáme prostor dětem, aby představily obrázek ostatním. Mezi nápady dětí mohou být situace, které budou legrační, ale i takové, které budou vzbuzovat smutek. Dejme dětem dostatek prostoru, aby, pokud chtějí, mohly své obrázky dobře popsat. Teprve poté nabídneme dětem, aby, pokud chtějí, přidaly své obrázky na výstavu k ostatním.

Naše otázky o smrti
Na začátku této aktivity si připravíme velký papír nebo tabuli, kam budeme zapisovat otázky. Na papír napíšeme velký otazník.

Aktivitu uvedeme slovy: V předchozích aktivitách jsme mluvili o smrti, která je součástí života každé živé bytosti. Někdo si v souvislosti se smrtí klade hromadu otázek, jiní lidé o smrti moc nepřemýšlí.

Ptáme se dětí: Jaké otázky v souvislosti se smrtí napadají vás? Pojďme si je společně shromáždit zde na tento papír.

Necháme děti, aby říkaly své otázky, nejprve na ně neodpovídáme, ale pouze je zapisujeme.

Pokud chceme děti inspirovat k dalším otázkám, můžeme jim ukázat obrázky z předsádky knihy.

Na některé otázky známe odpověď… na jiné ne
V další části aktivity děti vyzveme, aby s ostatními sdílely své odpovědi na otázky, na které dokáží odpovědět. Necháme prostor k tomu, aby mohly zaznít různé názory a odpovědi dětí. Především u otázek, které jsou složité a různí lidé na ně mohou mít různé pohledy (např. z náboženského důvodu).

Otázky, na které nějakou z odpovědí známe, označíme jednou barvou.

Pokud pracujeme se staršími dětmi, můžeme také o odpovědích na otázky hlasovat a tím spolu s dětmi rozhodnout, zda už známe na otázku odpověď, nebo ne.

Zbylé otázky na papíře necháme zatím neoznačené.

Představíme dětem téma dnešní lekce a ukážeme jim knihu, ze které budeme číst. Vyzveme děti, aby při čtení knihy zkusily zjistit další odpovědi na otázky, které jsme společně sepsali.

UVĚDOMĚNÍ SI VÝZNAMU NOVÝCH INFORMACÍ

Řízené čtení
Pohodlně se usadíme, tak aby děti dobře viděly, a přichystáme se na čtení knihy. Pokud knihu čteme s více dětmi, doporučujeme jednotlivé stránky knihy naskenovat a promítat dětem tak, aby každý mohl dobře vidět detaily ilustrací, které jsou při čtení knihy podstatné.

V další části tohoto metodického listu postupně projdeme jednotlivé části knihy a nabídneme vám příklady otázek a aktivit, kterými můžete čtení knihy obohatit.

Knihu jsme si pro lepší orientaci rozdělili na několik tematických částí.

O smrti přemýšlí spousta lidí.

Knihu začneme číst a dáváme prostor ilustracím, které obsah knihy významně spoluutvářejí. Pokračujeme postupně ve čtení knihy (do str. 23).

Na str. 10, kde je zmíněna smrt domácího mazlíčka, mohou chtít děti sdílet své zkušenosti se smrtí svých oblíbených zvířátek, stejně jako zkušenosti se smrtí člověka, který jim byl blízký. Dejme dětem dostatek prostoru, aby mohly o své zkušenosti říct ostatním, pokud chtějí.

Dále můžeme čtení zastavit u otázek a ilustrací, se kterými jsme pracovali v úvodní části lekce (Naše otázky o smrti, Smrt je součást života, Jak by vypadal svět, kdyby nikdo neumíral?).

Na str. 21 je připravena aktivita, kterou můžeme čtení knihy s dětmi doplnit: Abychom mohli žít, nemusí nám v těle fungovat úplně všechno.

Vyzveme děti, aby odpovídaly na jednotlivé otázky (například se přihlásily, postavily). Aktivita může být vhodným obohacením pro děti, které potřebují při čtení pohyb.

Kdy člověk umírá?
Text knihy od str. 24 do str. 32 je věnován smrti člověka. Jak člověk může umřít? Co se stane s tělem člověka, který zemře?

Od str. 33 je kniha věnována různým situacím, které se dějí s tělem zesnulého člověka. Nejprve jsou v knize představeny ukázány zvyklosti a praktické úkony, které jsou obvyklé na našem českém území, a dále pak i v dalších zemích i různorodých náboženstvích.

Od str. 42 jsou krátce představeny různé typy pohřbů: občanský, katolický, protestantský, židovský, muslimský, buddhistický, hinduistický.

Na str. 49 a 50 jsou představeny různé starobylé zvyklosti pohřbívání i rozloučení s mrtvými.

Když někdo umře, jsme smutní
Jak prožívají smutek různí lidé? Jak dospělí a jak děti? Tato část knihy od str. 51 se věnuje právě tomuto tématu.

Na str. 55 je připravena aktivita Kdy budeme cítit smutek?
Vyzveme děti, aby odpovídaly na jednotlivé otázky (například se přihlásily, postavily). I tato aktivita může být vhodným obohacením pro děti, které potřebují při čtení pohyb.

Připomínka zemřelých
Jak myslíme na ty, kteří zemřeli? A jak se přitom cítíme? Kdo nám může pomoci, když je smutek příliš velký? Co se s námi stane po smrti? Tato část knihy (od str. 57) nám nabízí odpovědi na tyto otázky.

Na str. 63 až 66 je představeno několik známých zvyků připomínek zemřelých, jako například Den mrtvých, slavený v Mexiku, nebo původní rituál k ochraně proti duchům, ze kterého se vyvinul svátek Halloween.

Když myslíme na smrt, myslíme i na život
Závěrečná část knihy (od str. 67) je věnována oslavě života. Jak krásné je pro nás žít život? A jak bychom ho chtěli využít? O tom si můžeme více povídat i díky ilustracím na str. 69 a 70. Anebo si můžeme uvědomit, kolik lidí máme rádi a kolik lidí má rádo nás (ilustrace na str. 72).

REFLEXE

Po přečtení knihy se dětí ptáme, jak se jim kniha líbila, co je zaujalo nebo co se jim naopak nelíbilo.

Vzhledem k tématu knihy je možné, že některé děti budou chtít po skončení čtení knihy vyprávět své zážitky se smrtí někoho blízkého. Mějte proto dostatečný prostor pro tyto rozhovory nebo si vyhraďte čas na sdílení později, kdy budou mít děti prostor, aby své zážitky sdílely, pokud chtějí.

Další odpovědi na naše otázky
Ptáme se dětí, co nového se o smrti při čtení knihy dozvěděly. Připravíme si velký papír, se kterým jsme pracovali v první části lekce. Necháme děti, aby samy přinášely odpovědi na otázky, které je v knize zaujaly.

Necháme děti, aby, pokud chtějí, svůj názor vysvětlily. V této aktivitě není nutné se na odpovědi shodnout, ale vedeme děti k zamyšlení a učíme se společně argumentovat.

Otázky, na které již známe nějakou odpověď, podtrhneme novou barvou.

Na závěr této aktivity se spolu s dětmi podíváme, jestli jsou otázky, na které ani i po přečtení knihy neznáme odpověď.

DOPLŇUJÍCÍ AKTIVITY

Tipy na aktivity, které přímo navazují na tuto knihu.

Osobní erb aneb Každý z nás je jedinečný
Již v úvodu knihy zaznívá myšlenka, že nikdo není jako ostatní a každý jsme originál. Vyzkoušejte si s vaší skupinou některou z aktivit na podporu uvědomění si jedinečnosti a silných stránek každého ze skupiny.
Například můžete využít aktivitu Můj erb, která je součástí aktivit lekcí primární prevence. Každé z dětí si nakreslí svůj erb, do kterého si zaznačí (nakreslí nebo napíše), co má rádo, co rádo dělá, co se mu daří, v čem vyniká, co je pro něj typické. Cílem aktivity je uvědomění si vlastních silných stránek. Předloha erbu a podobné zadání aktivity je k dispozici např. na stránce Pedagogicko-psychologické poradny Ústeckého kraje. Aktivitu uzpůsobíme věku a zkušenostem skupiny dětí.

Rodinný strom
V návaznosti na čtení knihy můžeme zařadit aktivitu, při které se budeme věnovat vytváření rodových stromů. Tato aktivita je spíše dlouhodobá, kdy si děti za pomoci rodičů přinesou fotografie svých babiček, dědečků a dalších členů rodiny. Se staršími dětmi můžeme aktivitu rozvinout v širší dlouhodobý projekt.

11 lidí do 100 let
V návaznosti na text a ilustraci na str. 20 můžeme zařadit aktivitu pro starší děti. Každé z dětí nebo skupina dohromady má za úkol najít člověka, který je starý vždy tak, aby se věkem vešel do jednoho z desetiletí na obrázku. Podaří se vám najít všech jedenáct lidí?

Různé kultury = různé loučení s mrtvými
V knize se děti seznámily s několika různými způsoby pohřbívání a rozloučení se s mrtvými. Pokud pracujeme se staršími dětmi, je tato kniha vhodným začátkem pro aktivity, ve kterých se budeme věnovat různým kulturám i pohřebním rituálům, které k nim patří.
Pro začátek to mohou být například starší české pohřební tradice. Spolu s dětmi si můžete pustit pořad České televize Folklorika, který se tématem blíže zabývá.

Ve vzdělávacím programu České televize ČT EDU najdete i další videa o tomto tématu, například informace k hinduistickým obřadům, k starověkému pohřbívání mínojských válečníků a kněžek, k pohřbívání v náboženství Kurdů.

Zajímavým tématem jsou často také různé způsoby pohřbívání lidí v průběhu historie, např. pohřbívání v hrobkách, mohylách nebo v pyramidách. Informace k jednotlivým způsobům pohřbívání si můžete společně s dětmi vyhledat.

Día de los Muertos, Halloweeen a další svátky
Připomínka zemřelých má v různých částech světa různé podoby. Nejznámější z nich je nejspíše mexický svátek Día de los Muertos a v knize se můžeme dočíst také o původu svátku Halloween. Spolu s dětmi si můžeme původ a zvyklosti jednotlivých svátků vyhledat a dozvědět se o nich více. K tomuto tématu můžeme využít například knihy Svět je plný svátků z nakladatelství Portál a knihu Všechny svátky světa z nakladatelství Labyrint.

Sny mého života
Závěrečná část knihy (str. 69 a 70) je věnována plánům, které každý z nás v životě může mít. Jaké jsou tvé vlastní plány a sny? Čemu se chceš v životě věnovat? Na tato témata si spolu s dětmi můžeme povídat nebo např. tvořit. Obrázky z knihy nám mohou pomoci. Vyzveme děti, aby si představily, že jsou tak staré jako jejich rodiče. Co by chtěly dělat? Čemu by se chtěly věnovat? Aktivitu upravíme podle věku a zkušeností dětí.

Lidé, které mám rád/a a lidé, kteří mají rádi mě
Poslední stránka knihy přímo vybízí k zamyšlení, kdo jsou lidé, které mám ve svém životě rád/a, a ti, kteří mají rádi mě. Povídání o těchto tématech můžeme opět propojit s výtvarnou aktivitou.

Beseda vychází z knihy: FISKE, Anna. Jak mluvit o smrti. Praha: Cesta domů, 2024. 80 stran, ISBN: 978-80-88455-21-9.

O autorkách metodického listu
Julie Dominika Zemanová a Marie Podvalová, které vystupují pod značkou Mravenčí chůva, jsou průvodkyněmi světem současné literatury pro děti a pomáhají malým i velkým čtenářům otevírat bránu ke čtení. Každý rok pořádají online kurz Průvodcem malých dětí ke čtení a vedou také Knižní klub Mravenčí chůvy. Pořádají webináře a konference i offline akce. Společně s týmem odborníků na literaturu pro děti a čtenářství dětí vytvořili přes 150 textů a podcastů, k dispozici jsou v Knihovně Mravenčí chůvy. Více o aktivitách Mravenčí chůvy na www.mravencichuva.cz.

Ke stažení: Jak mluvit o smrti

Jak mluvit o smrti 50 KB