Žádní draci nejsou

Hodina má dětem pomoci prožít nebo si aspoň představit, co to znamená a jaké to je, když děláme, že někoho nebo něco nevidíme, nevšímáme si toho, nemluvíme o tom. Zážitek typu „nezájem“ je v případě plyšáka jen nepříjemný. V případě mlčícího, odmítavého nebo bagatelizujícího rodiče nebo učitele ale znamená, že je dítě vystaveno stresové situaci, kterou není schopné vlastními silami řešit.
Témata, o kterých se nemluví
Třída/věk studentů: 
4–7 let
Rozsah: 
30 minut
Pro koho: 
Pro školy
Situace: 
Preventivní
Pomůcky: 
Tabule nebo flipchart, větší plyšová hračka, psací potřeby, pastelky
Cíl hodiny: 
Povzbudit malé děti k tomu, aby se ptaly a mluvily o věcech, které je trápí, nerozumějí jim nebo se jich bojí.

Sdílejte na:      

Úvod

Vyzveme děti, aby vytvořily dvojice a zahrály divadlo. Jeden ze dvojice si posadí plyšáka na klín, na lavici nebo na rameno. Kamarádovi říká: podívej, jakou mám hezkou opici, ale bolí ji noha, poradíš mi, co s tím mám dělat? Kamarád musí dělat, že opici nevidí a říká třeba: pojď se mnou ven, budeme si hrát. První se musí snažit přesvědčit svůj protějšek o existenci plyšáka a o tom, jak je hezký, druhý musí přesvědčivě dělat, že žádnou bytost nevidí. Po krátké překřikované plyšáky posadíme do kouta třídy a s dětmi si povídáme.

Těch, kteří měli starost, se ptáme třeba:

  • Jak ti bylo, když si kamarád plyšáka nevšímal?
  • Jak ses jej snažil přesvědčit, aby o něm s tebou mluvil?
  • Bylo ti líto, že plyšákovi takhle nepomůžeš?

A druhých se ptáme:

  • Bylo těžké si plyšáka nevšímat?
  • Bylo vám líto kamaráda?
  • Jak vám bylo, když jste se snažili se nedomluvit?

Ukončíme diskusi a dětem shrneme, proč je důležité umět naslouchat starostem ostatních. Otevřeme knížku Žádní draci nejsou a společně s dětmi si ji přečteme. Chvíli si nad ní povídáme a po případné přestávce můžeme dětem zadat malování – aby samy zkusily namalovat, co udělat, aby se drak zmenšil.

Obměna

Děti nehrají divadlo ve dvojicích, ale vždy jen jedna dvojice a společně to pak všichni hodnotí. Případně, je-li ve školce k dispozici třeba loutkové divadlo, mohou děti zahrát scénku s loutkami. Další varianta je dětem přečíst knížku a pak ji zahrát s dětmi jako divadlo – draka může hrát jeden, pak dva, pak tři a jak roste, budou ho hrát postupně skoro všechny děti.

Závěr

Děti si zkusí, jak velký poprask může způsobit, když děláme, že něco nevidíme, nebo když o tom nemluvíme. Můžeme si pak s nimi povídat i o tom, zda takovou situaci zažily a jestli by ji teď řešily jinak.

Doporučená literatura

Knihou Jacka Kenta Žádní draci nejsou můžete listovat online. Na základě jejího příběhu existuje edukační video řecké klinické psycholožky prof. Danai Papadatou.

Text vzorové hodiny Žádní draci nejsou ke stažení

Vzorová hodina Žádní draci nejsou + doporučená literatura